Jan Dušek

Krematorium v Táboře stojí v areálu Nového hřbitova na Soběslavské ulici (Soběslavská 2502) na jihovýchodním okraji města. Provozuje ho Pohřební a kremační ústav Tábor, který ve městě působí od roku 1992; kancelář má otevřeno v pracovní dny 7:00–17:00 a v sobotu 8:00–15:00. Historie areálu sahá na začátek 20. století. Staré hřbitovy u kostela sv. Filipa a Jakuba a v Klokotech byly už v roce 1908 přeplněné a město dokumentovalo stížnosti na zápach v okolí. Z dvanácti posuzovaných variant vybrala radnice v roce 1919 projekt městského architekta Rudolfa Klímy. Hřbitov o rozloze zhruba 4,7 hektaru dostal přísně geometrické členění: dvě kolmé osy tvoří kříž vyznačený červenými hlohy a plocha je rozdělená do 23 oddělení s místem pro asi 3 000 velkých hrobů, 780 dětských a 190 rodinných hrobek. Vstupní bránu s nápisem „Na prahu věčného míru“ a letopočtem 1921 dokončila v roce 1922 firma Šimůnek a Neuman. Areál se pak postupně přizpůsoboval tomu, jak se měnil způsob pohřbívání. V roce 1937 tu podle návrhu architekta Jana Duchače-Vyskočila vznikl urnový háj, v roce 1948 začala stavba krematoria. Obřady se zprvu konaly v provizorní síni postavené v letech 1957–1958 a teprve v roce 1970 se otevřela trvalá obřadní síň, navržená v pozdně funkcionalistickém duchu – strohá, geometricky pojatá stavba, která zapadá do Klímova pravoúhlého konceptu hřbitova. Na hřbitově najdete i díla sochařů Jana Vítězslava Duška a Rudolfa Kabeše, od soukromých rodinných náhrobků po pomníky obětím válek.